SEKM znamená „Systém evidence kontaminovaných míst“ a jedná se o systém zřízený Ministerstvem životního prostředí ČR pro evidenci, sledování a posuzování priorit kontaminovaných, resp. potenciálně kontaminovaných míst a lokalit s řešenou ekologickou újmou.
Systém SEKM je dostupný na internetové adrese www.sekm.cz Podrobnosti k práci s informačním systémem SEKM poskytuje Manuál, který je uživatelům v rámci systému k dispozici. Pro vstup do systému se musí uživatel registrovat.
Způsob zpracování záznamu do státního informačního systému Systém evidence kontaminovaných míst pro kontaminované a potenciálně kontaminované lokality, a to včetně způsobu hodnocení priorit je upraven Metodickým pokynem MŽP pro práci se systémem SEKM 3 z ledna 2021.
SEKM slouží MŽP k evidenci případů ekologické újmy dle § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, v platném znění. Povinnost založení nové újmy vychází ze zákona č. 167/2008 Sb., zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
Informační systém SEKM je rovněž datovou základnou územně analytických podkladů dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Informační systém SEKM je zdrojem dat pro jev č. 64 – staré zátěže území a kontaminované plochy.
Povinnost zpracování záznamu lokalit do systému SEKM vyplývá pro řešitele geologických prací z vyhlášky č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek.
Tento Metodický pokyn je určen především subjektům, které se ve své praxi zabývají lokalizací a evidencí kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, jejich průzkumem, hodnocením rizikovosti, monitorováním či sanací, tj. organizacím, které se aktivně účastní řešení problematiky kontaminovaných míst, zejména procesu odstraňování starých ekologických zátěží. Dále je určen subjektům, které se zabývají problematikou zlepšování životního prostředí, ekologické újmy, ochrany vod a zlepšováním jejich stavu, ochranou a udržitelným využíváním půdního a horninového prostředí, ochranou zdraví obyvatel a předcházením rizik, zahlazováním následků hornické činnosti nebo při územním plánování a dalším rozhodování o využívání lokalit (podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění).
